Najnovšie články

Jakl: Babiš a Milion chvilek?

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 14:12
blog: Zaujalo ma

Chmelár: Kedy si prestaneme klamať...

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 13:59
blog: Zaujalo ma

“Ak on nie je agent CIA, tak potom nikto.

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 13:52
populivox: čo píšu iní

Výměna evropského obyvatelstva...

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 13:23
populivox: čo píšu iní

Ještě ke Dni D po 75 letech

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 13:19
populivox: čo si o tom myslím

Archív

Spriatelené weby

Trumpův telefonát s Putinem

Zaujalo ma

Trumpův telefonát s Putinem aneb Proč je lepší spolu mluvit než nemluvit.

Všichni, kteří razí tezi, že se „s Ruskem nemluví“, jaksi přehlížejí fakt, že nad námi všemi opravdu visí hrozba jaderné války, nemluvě o spoustě dalších „menších“, ale stále existenciálních problémů. Možná lze takové ideologicky „zaťaté“ z určitého úhlu pohledu dokonce vnímat jako svého druhu sebevražedné atentátníky, kteří sní o tom, že ve jménu své ideologie vezmou s sebou co největší počet nevinných obětí...

Ve svém „úvodu“ Muellerova zpráva obhajuje vyšetřování Donalda Trumpa tvrzením, které vydává za jako by nezpochybnitelný fakt, tedy, že se „ruská vláda vměšovala do prezidentských voleb systematickým a rozsáhlým způsobem“. Samotná zpráva pak onen „systematický a rozhodný způsob“ popisuje jako „kampaň na sociálních médiích, která upřednostňovala prezidentského kandidáta Donalda J. Trumpa a znevažovala prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou. Ruská vojenská zpravodajská služba provedla počítačový vpád proti entitám, zaměstnancům a dobrovolníkům, kteří pracovali pro kampaň Clintonové, a pak zveřejnila ukradení dokumenty.“   

Bez legrace. Muellerův tým předkládá ruskou kampaň v sociálních médiích za jakousi obludně obří propagandistickou štvanici a je si jistý, že byla děsivě účinná. Mimo jiné přitom tvrdí, že zásadní dopad lze zdokumentovat na číslech: například „ruská“ reklamní kampaň na Facebooku prý stála 100 tisíc dolarů. Je kuriózní, že lze s takovou sumičkou ovlivnit americké veřejné mínění, zatímco s 1,2 miliardy dolarů, které kampaň Hillary Clintonové vynaložila na mediální masáž amerických voličů, vítězství dosáhnout nešlo. Mimochodem, Baracku Obamovi na triumf ve volbách stačilo ještě „pouhých“ 600 milionů, porovnává čísla třeba New York Post.  

Zatímco se Trumpovi odpůrci dál „točí“ na Muellerově zprávě, sám Trump spouští „konkurenční“ vyšetřování zvané pracovně Ukrainegate a navíc, nově s rozvázanýma rukama, dráždí demokratické politiky a mainstreamová média „bosou nohou“. V pátek totiž zvedl telefon a zavolal arcinepříteli Putinovi!

Mluvili spolu asi půl druhé hodiny. Témat k probrání mají lídři dvou velmocí hodně: prodloužení nové dohody START o strategických zbraních nebo východ ze slepé uličky po americkém vypovězení dohody INF o raketách krátkého a středního doletu dřív, než NATO a Rusko začnou dislokovat rakety podél hranic v Evropě. Je tu také denuklearizace Korejského poloostrova, diplomatické řešení syrské války v situaci, kdy je snad už každému jasné, že Bašár Asad osmiletý konflikt „ustál“, k tomu samozřejmě Ukrajina, Venezuela, bez zajímavosti také není, že čínská média zcela „vypustila“ Trumpovo tvrzení, že prý má Peking zájem o třístrannou jadernou dohodu s USA a Ruskem…

V ruském oficiálním komuniké o telefonátu navíc chyběla zmínka o Muellerově komisi, jako by Kreml „taktně“ nechával na Trumpovi, jestli prozradí, že probírali i toto téma (a on to prozradil). A nejen to, nelze totiž brát jinak než jako škodolibost, když Trump o svém rozhovoru s Putinem informoval americkou veřejnost a ujistil, že se s ním opravdu nebavil o ruském vměšování do voleb v roce 2020, naopak, ještě větší „paniku“ vyvolal tvrzením, že s Putinem „vidí situaci ve Venezuele podobně“, nebo oznámením, že chce dělat s Ruskem „spousty obchodů“. 

Pravda, následovaly pokusy o „zmírnění škod“. Třeba Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton ke „kauze Venezuela“ vysvětlil, že USA „nedovolí žádnou zahraniční vojenskou intervenci na západní polokouli“. A ministr zahraničí Mike Pompeo dodal, že není vyloučena ani vojenská intervence, přičemž prý si je naprosto jistý, že jakoukoli akci USA proti Venezuele podniknou, „bude naprosto legální“. Takový postoj v řadách domácích Trumpových odpůrců vyvolává protiválečné nálady (a Venezuelu tak paradoxně do určité míry vzdaluje od útoku). A zajímavé je i to, jak vše „čtou“ v Evropě. Například veterán německé a bruselské diplomacie Wolfgang Ischinger se okamžitě ozval s obavami, že Putin dostane Krym a Donbas výměnou za stvrzení amerického nároku na Latinskou Ameriku…

Jinými slovy, Trumpův rozhovor s Putinem si „žije“ dál, aniž bychom věděli, co si ve skutečnosti opravdu řekli. Od Putina se svět vlastně nic nedozvěděl a není ani jasné, co z toho, co veřejně proklamoval Trump, je reálné a co jen jeho snaha dohnat své domácí odpůrce k nepříčetnosti.

Základní otázka dnešní doby se přitom přetransformovala do prostého „jednat s Ruskem, nebo nejednat?“ Ano, ne. Jednička, nula. Ale třebas američtí veteráni studené války v čele s Williamem Perrym, Samem Nunnem a Georgem Schultzem v dubnu na stránkách Wall Street Journal připomněli, že nad námi všemi stále visí hrozba jaderné války. Vyslovili se pro okamžité obnovení „mnohaproudových“ vztahů s Ruskem, přičemž obzvláště kladli důraz na to, aby USA a Rusko dohodly na tom, že se zřeknou doktríny „oznámení při odpálení“, která lídrům velmocí dává jen minuty na to, aby se rozhodli, zda odstartují armagedon… Dokonce i mnozí demokratičtí senátoři nedávno podepsali výzvu Trumpovi, aby začal s Ruskem jednat dřív, než v roce 2021 vyprší platnost nové dohody START. A co víc, v dubnu do Moskvy k rozhovorům zaletěli dva činitelé Trumpovy administrativy, Fiona Hillová, národněbezpečnostní poradkyně pro Rusko, a Stephen Biegun, který je Trumpovým vyslancem pro Severní Koreu a chtěl ruskou pomoc při oživení skomírajících vztahů s Kimem. S ohledem na jejich funkce to byly sice opatrné, ale přesto konkrétní kroky k obnovení americko-ruských diplomatických vazeb. O úrovni spolupráce, na níž se Trump s Putinem dohodli loni v Helsinkách, se mluvit sice ani zdaleka nedá, ale i tak…    

Jasná je ale jedna věc. Všichni, kteří razí tezi, že se „s Ruskem nemluví“, jaksi přehlížejí fakt, že nad námi všemi opravdu visí hrozba jaderné války, nemluvě o spoustě dalších „menších“, ale stále existenciálních problémů. Možná lze takové ideologicky „zaťaté“ z určitého úhlu pohledu dokonce vnímat jako svého druhu sebevražedné atentátníky, kteří sní o tom, že ve jménu své ideologie vezmou s sebou co největší počet nevinných obětí...

Mimochodem, Mike Pompeo následně na otázku, zda se chystá summit Trump-Putin, odpověděl vyhýbavě: „Nevím, uvidíme.“ Trump už nemá na krku Muellera, a tak…

 

 

Tereza Spencerová

nipr

Článok vložil: Peter Bulik, Mgr.
Pridané: 6.6.2019 12:26



Pridať diskusný príspevok


Zatiaľ k článku nebol pridaný žiaden diskusný príspevok

peterbulik blog