Najnovšie články

Otec + mama

Peter Bulik, Mgr. | 15.5.2019 14:23
populivox: To je veta !!!

Super-veľmocenské ambície ÉÚ.

Peter Bulik, Mgr. | 15.5.2019 14:11
populivox: rozhovor

Kosovská lož, genocída či indiánský holokaust...

Peter Bulik, Mgr. | 15.5.2019 13:44
populivox: čo si o tom myslím

Leze ven, jak to bylo na Ukrajině.

Peter Bulik, Mgr. | 13.5.2019 12:07
populivox: rozhovor

Projev V. V. Putina dne 9. 5. 2019 na přehlídce...

Peter Bulik, Mgr. | 13.5.2019 11:51
populivox: politika

Archív

Spriatelené weby

CM: Když zničil socialismus, Západ odhodil masku

čo píšu iní

CM: Když zničil socialismus, Západ odhodil masku obhájce lidských práv. S vědomím, že v 70. letech dvacátého století nemůže ideologicky konkurovat marxismu, se Západ rozhodl přijmout doktrínu „ochrany lidských práv", uvedl Contra Magazin.

To pomohlo zničit socialismus, ale nyní, po letech válek, invazí a „barevných revolucí“, si stále více lidí uvědomuje, že jsou manipulováni ve prospěch zájmu západních elit, tvrdí autor materiálu Rüdiger Rauls.

Západ se nazývá „společenstvím hodnot", napsal Contra Magazin. Na východě, na jihu a na severu však neexistuje žádná podobná komunita, poukazuje autor článku Rüdiger Raouls. Vyvstává otázka: „V čem spočívá specifičnost „zápaďáctví"? A co je tak zvláštního a jedinečného v těchto západních hodnotách?“ Zpočátku je třeba poznamenat, že z hlediska geografického, termín „západní“ je použit nesprávně, protože Čína a Rusko se geograficky nachází na západě Japonska, Jižní Koreje a Austrálie. „Možná jde o kulturu? Je japonská kultura západnější, než ruská?" přemýšlí novinář.

Dotkneme-li se obsahové stránky problému, je situace ještě více zmatenější, pokračuje publikace. „Jaké jsou hodnoty, které má jen Západ?" Znamená to, že lidské hodnoty jsou všeobecně charakteristické pouze pro Západ?" Dá se také podívat na praktickou implementaci západní politiky, údajně na základě těchto humánních názorů. NATO se účastnilo velkého počtu vojenských konfliktů pod záminkou jejich ochrany. „A čím se vlády Západu liší od ostatních? Jaký je rozdíl mezi bombardováním Bělehradu, Bagdádu, Tripolisu a Mosulu ze strany sil NATO od bombardování východního Aleppa ruskými a pravidelnými syrskými vojsky? "

„Pro mrtvé není žádný rozdíl," poukázal Raouls. Je pravda, že Západ zabil víc lidí a zničil více měst, a říká: „Jaké hodnoty mohou vůbec existovat, pokud se nezabrání válkám v takovém počtu?" Možná, že západní politici bojují za „lidská práva", ale proč u některých jsou a jejich smrt je oplakávána a u ostatních mlčí a neochotně si je připomínají?

Všechny tyto řeči o hodnotách jsou „iluzí, podvodem a manipulací"tvrdí autor. Proto je také vymysleli, ale orientace na „ochranu lidských práv" ne vždy ležela v srdci západní politiky, připomíná Raouls. Jedná se o relativně novou strategii, která má zachovat a rozšiřovat vlastní vliv. Až do roku 1970 nehrála lidská práva v politickém a vojenském uvažování Západu žádnou roli. V popředí byl boj proti komunismu a sloužil jako omluva pro prakticky všechny invaze, bez ohledu na války nebo utajené operace.

Během této politiky Západ dosáhl určitých úspěchů, ale v některých sférách nemohl zastavit kolo času. Za příklad si lze vzít dekolonizaci. Pod slogany marxismu hnutí za svobodu porazily Američany a vyhnali je do moře. Západní vůdci si uvědomili, že ti, kteří nemají co ztratit, se nebojí „strašáku komunismu"Báli se více západních bomb, které nesou smrt nežli „antikomunistických hororových příběhů", vysvětluje autor.

Na ideologické úrovni Západ neměl nic proti marxismu, publikace pokračuje. Naopak, i ve sféře západního vlivu, například v evropské společnosti a ve Spojených státech, strach z komunismu zmizel. A pak v roce 1977 americký prezident Jimmy Carter navrhl přeorientovat se na boj za lidská práva. Tento přístup se stal novou strategií ideologické konfrontace se SSSR a socialismem. A díky ní se jí podařilo uspět, protože apelovala na touhu lidí ukončit konfrontaci bloků.
 
Tato strategie byla úspěšná také proto, neboť na pozadí boje za lidská práva nebyly hospodářské a politické zájmy, které za ní stály, tak nápadné, vysvětluje Contra Magazin. Navíc jejich vlastní interpretace těchto humánních myšlenek umožnila západním propagandistům snadné obviňování socialistických států z jejich porušování.Události ve světě se stále méně vysvětlovaly z hlediska politických a ekonomických zájmů a stále více - z hlediska morálního boje mezi „dobrem" a „zlem".

Bývalý americký prezident otevřeně nazval Sovětský svaz „říši zla" a Írán a Severní Korea, kteří odmítli sloužit americkým zájmům, byly „nepoctivými státy". Svět se stal jednodušším. Jedny stavěl Západ na stranu „dobra", a druhé na stranu „špatných". Obzvláště dobře vnímali tyto myšlenky v levicových a liberálních intelektuálních kruzích. Přestože se tito lidé vážně zaobírali Spojenými státy, postrádali politické uvědomění, aby odhalili politické a ekonomické zájmy v pozadí kampaně za lidská práva.

Po rozpadu socialismu se politika Západu změnila, pokračuje Raouls: „Z politické scény zmizel velký protivník v boji za lidská srdce a mysl." Bylo možné vytvořit nový světový řád a nevěnovat pozornost vlastním chybám, protože neexistuje žádný soupeř, který by je mohl využít k posílení svého obrazu a vlivu. Západ a zvláště Spojené státy se vrátily k politice síly.

Pod záminkou ochrany lidských práv Západ nelegálně napadl Irák a Afghánistán. Rozhodl se osvobodit svět od takových „diktátorů" jako Saddám Husajn, Asad a Kaddáfí. Ale tito byli stejnými „diktátory", s nimiž západní politici klidně pracovali, dokud to bylo pro ně výhodné. Nikdo se neptal Afghánců, Iráčanů, Syřanů nebo Libyjčanů, zda chtějí, aby je Západ osvobodil.

Do módy vstoupila změna, aby se „zlepšila situace v oblasti lidských práv", uvedl autor. Převraty se  uskutečňovaly pomocí „barevných revolucí" nebo otevřených vojenských vpádů. Současně západní politici neváhali lhát, klamat a manipulovat s veřejností.

„Ale jakýkoli podvod bude dříve nebo později odhalen," zdůrazňuje autor. Různé protiřečení a nesrovnalosti podkopaly důvěru v politiku západních hodnot. Častěji se začala objevovat kritika. Nejvíce nápadně, dvojité standardy Západu odhalil ukrajinský konflikt a migrační krize. Zatímco tisíce uprchlíků umíralo ve Středomoří, západní politici podporovali na „Majdanu“ velmi pochybné politické síly. Ukrajincům se umožnilo vzbouřit se proti vládě zvolené podle západních norem - což je obvykle vždy odsouzeno -, ale zdá se, že práva afrických uprchlíků nebyla tak důležitá. Bylo zapotřebí stovek obětí a velké množství protestů, než Západ obrátil pozornost na situaci ve Středomoří.

 

Po uplynutí posledních desetiletí bylo stále zřejmější, že Západ prosazuje politiku dvojitých standardů. Čím častěji se však západní elity a vlády postavily proti svým zásadám, tím více se jim dostalo nedůvěry národů světa i jejich občanů. „Skrze zuřivý lesk západní propagandy se stále častěji objevují hospodářské a politické zájmy. Stává se stále více jasné, že to slouží jako prostředek podpory vlastním hospodářským a politickým zájmům. Lidé byli oklamáni a využili jejich ušlechtilých motivů: touhu, aby všichni žili důstojně," uzavřel svůj materiál Raouls.

kou, prvnizpravy.cz, contra-magazin.com,
Článok vložil: Dalimil Kronika
Pridané: 6.9.2017 08:37



Pridať diskusný príspevok


Zatiaľ k článku nebol pridaný žiaden diskusný príspevok

peterbulik blog