Najnovšie články

Za všetky rodiny... Skutočne?

Peter Bulik, Mgr. | 3.8.2019 19:48
populivox: čo si o tom myslím

Zhromažďovacie právo a demonštrácie v Rusku.

Peter Bulik, Mgr. | 3.8.2019 19:41
populivox: čo píšu iní

Mäkká sila.

Peter Bulik, Mgr. | 3.8.2019 19:35
populivox: čo si o tom myslím

Jiří Weigl: Katastrofa

Peter Bulik, Mgr. | 3.8.2019 19:18
populivox: čo si o tom myslím

Petr Hampl: prednáška ktorá nesmela...

Peter Bulik, Mgr. | 3.8.2019 18:20
populivox: čo píšu iní

Archív

Spriatelené weby

Aleppo, Al Kajda, USA a moc Thinktankistánu ...

čo si o tom myslím

Zdá se, že uvěřit dnes lze snad jedině tomu, co lze vidět na vlastní oči. Ale ani to nemusí být záchrana. V USA například aktuálně na jednoho novináře připadá 4,8 píáristy, což znamená, že i ty nejobyčejnější zprávy (a v jejich důsledku i naše pohledy na svět) budou čím dál „cinknutější“ a pravdě se vzdalující.

V posledním textu o Sýrii jsem avízovala nástup protiasadovské propagandistické kampaně, a je to tu, byť úrovní je to fakticky jen pokračováním série „skandálů“ typu „hladomoru“ v Madáji. Nyní i česká média převzala tvrzení britské televize Sky News, která ukázala dokumenty dodané prý tak zvanou Svobodnou syrskou armádou (FSA). Vypíchla z nich a přeložila větu, že Daeš „stahuje své dělostřelectvo z oblasti Palmýry a Rakká“. Tím se mělo prokázat, že Daeš nebojuje proti syrské armádě a tudíž že tedy Bašár Asad s Daešem spolupracuje. Jenže ona věta ještě pokračovala nepřeloženou částí, v níž se konstatuje, že artilerie Daeše má být přepravena do pohoří Kalamún „pro potřeby bratrů k bombardování pevností Rafídů a Nusajrů“, což jsou ovšem hanlivé výrazy sunnitských radikálů pro šíity a alávity, tedy i Bašára Asada, jeho stát i armádu.

ím miliardou dolarů ročně, další peníze pro Al Kajdu a spol. zajišťuje Saúdové a spol., USA od roku 2006 začaly financovat syrské protivládní exilové televize a britský The Guardian nyní upozorňuje, že stranou nestojí ani Londýn, který pro změnu řídí mediální obraz Svobodné syrské armády a dalších syrských „umírněných“ rebelů. „Britská vláda vede v Sýrii informační válku tím, že financuje mediální operace některých rebelských skupin,“ konstatuje The Guardian. „Ministerstvo zahraničí za dozoru ministerstva obrany najalo kontraktory k výrobě videí, fotografií, vojenských zpráv, rozhlasového zpravodajství, tištěných produktů a postů na sociálních médiích opatřených znaky bojujících skupin, a ve skutečnosti tak působí jako tiskový odbor opozičních bojovníků.),shrnuje The Guardian.

FSA je příhodná „hlavička“, protože Svobodná syrská armáda fakticky neexistuje už nejméně tři roky a dnes se stala „volnou značkou“ pro každého, kdo projeví zájem o „umírněnou“ image, džihádisty nevyjímaje.

Mimochodem, právě přes Sky News už se „do světa“ nedávno dostala zpráva o seznamu 22 tisíc bojovníků Daeše, který někteří experti považují za podvrh. Samotný fakt, že britská vládní píár ve jménu „MOA“ produkuje často tak průhledné zmetky, lze nejspíš přičíst prosté korupci – peníze tečou, práce se imituje, vydělávají všichni zúčastnění a mainstreamová média beztak vše spolehlivě přebírají…

Mediálním prostorem přitom samozřejmě nelétají jen britské vládní „hoaxy“. Některá média protežují konkrétní stránky, na nichž se objevují falešné fotografie, na „správný výklad“ bojů v Aleppu se zase soustředí speciální facebooková stránka, kterou vedou lidé působící v americké PR firmě Purpose a v dalších strukturách financovaných Georgem Sorosem. Zvláštní přitom je, že důvěřovat zcela nelze už ani na pohled „tutovým“ zprávám. Například Nabíl Antakí, lékař z Aleppa, pro 21stCentrury Wire popsal nejen situaci ve městě, jehož východní čtvrti jsou vystaveny atakům Al Kajdy a dalších džihádistů, ale reagoval i na dotaz ohledně útoku na nemocnici Al Kuds, kterou měli vést Lékaři bez hranic a na niž mělo zaútočit syrské letectvo: „Ta nemocnice před válkou neexistovala. Musela být zřízena až v průběhu války. Nevím o nikom z východního Aleppa, kdo by mohl potvrdit, že se opravdu jednalo o nemocnici Al Kuds.“

Faktem přitom je, že Lékaři bez hranic už v únoru přestali předávat Damašku GSM údaje o svých nemocnicích, aby prý ztížili jejich „cílené zaměření“… A pokud ale Lékaři bez hranic tají své nemocnice, jak potom může být jejich ničení „cílené“, a proč nejsou za stejně „cílený útok“ považovány rakety odpálené Svobodnou syrskou armádou a Frontou al Nusrá, které zničily nemocnici ve vládou kontrolované čtvrti Aleppa? Je pak jen logické, že zanikl názor aleppského kněze, podle něhož nejsou „umírnění“ rebelové o nic lepší než „usvědčení“ teroristé, a USA a NATO daly „zahraničním džihádistům zelenou k zintenzivnění bombardování civilistů“.

„Cílené“ nejasnosti přitom panují i kolem útoků na uprchlické tábory v provincii Idlíb u tureckých hranic. OSN opatrně ukázala prstem na syrskou armádu, ale ta odpovědnost odmítá. Rebelové ukázali na Rusko, Rusko zase viní Frontu al Nusrá, protože v táborech prý chybějí krátery po leteckých pumách, a Spojené státy, které Rusku konečně kývly na společný monitoring dodržování příměří v Sýrii, zatím přemýšlejí, na koho ukázat…

Zdá se, že uvěřit dnes lze snad jedině tomu, co lze vidět na vlastní oči. Ale ani to nemusí být záchrana. V USA například aktuálně na jednoho novináře připadá 4,8 píáristy, což znamená, že i ty nejobyčejnější zprávy (a v jejich důsledku i naše pohledy na svět) budou stále více „cinknuté“ a pravdě se vzdalující. Nemluvě o záplavě think-tanků a think-tankistů, kteří náš svět mění v jakýsi Thinktankistán.

Ruské ultimátum

V tomto informačním a mediálním guláši ministr zahraničí USA John Kerry v úterý zahájil naléhavé konzultace se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem. Obamova administrativa považuje teroristy z Islámské armády nebo Ahrár aš Šám za „umírněné“, a jako takoví nebyli v rámci dohody o „zastavení nepřátelských akcí“ zařazeni na seznam oficiálně povolených „terčů“. Washington sice připouští, že obě skupiny jsou „promíchané“ se syrskou frančízou Al Kajdy, Frontou al Nusrá, současně ale odmítá ruskou žádost o zařazení obou skupin mezi teroristy. Naopak, nejenže podle USA spolupráce s teroristickou Al Kajdou nečiní z Islámské armády nebo Ahrár aš Šám teroristy, ale Washington požaduje, aby proti nim ruské letectvo a syrská armáda neútočily. A nejen na ně – USA Rusko vyzvaly, aby do nové smlouvy o „klidu zbraní“ v Aleppu, tedy smlouvě o oblastech, které nespadají do dohody o „zastavení nepřátelských akcí“, byly zařazeny i oblasti ovládané Frontou al Nusrá, čili Al Kajdou.

V době, kdy Kerry předkládal Lavrovi své požadavky na záchranu Al Kajdy, v Aleppu útočili jen džihádisté, ale Washington (nejspíš jen kvůli uchování image) „negativními důsledky“ z nedodržování příměří pohrozil jen Damašku a přidal následně i obligátní pohrůžku, co všechno se stane, když do srpna v Damašku nedojde ke „změně režimu“...

Rusko naopak celou situaci pojalo jako „ultimátum“ pro „ty, kdo se považují za umírněnou opozici“, aby se rozešli s teroristickými skupinami a v první řadě s Frontou al Nusrá. Wall Street Journal už v reportáži popisuje „mučivou volbu“, před níž byli „umírnění“ postaveni – buď zastavit boj, nebo se přidat naplno k teroristům… a Rusko souhlasilo, že se čas na toto zvažování prodlužuje na 72 hodin, tedy do dneška.

Není zatím zřejmé, do jaké míry se po ruském ultimátu bojiště opravdu „pročistí“, lze ale předpokládat, že pokus o uhájení Al Kajdy Spojeným státům příliš nevychází, neboť po vypršení lhůty na „mučivou volbu“ už bude i podle WSJ velmi složité obhajovat dosavadní názor, že kvůli „umírněným“ rebelům je třeba v oblasti Aleppa hájit i jinak „povolené terče“ v podobě Al Kajdy. A spolu s tím ztratí USA páku na ovlivňování dalšího chodu války… Čili, americká politika v Sýrii doputovala ke konci slepé uličky. Zbývá už jen nervózní konstatování například Hlasu Ameriky, že ruská politika v Sýrii je „cynická“ a vede ji jen ješitná snaha postavit se na roveň Spojeným státům…

 

Aleppo rozhodne

V každém případě platí, že bitva o Aleppo je považována za rozhodující v současné fázi konfliktu. Jak před časem shrnul Al Monitor, „vítězství syrské vlády v Aleppu může být počátkem konce sektářských nálad, které byly tomuto městu ještě před válkou zcela cizí. Není vhodnějšího města, kde začít uzdravování Sýrie. Vítězství syrské vlády v Aleppu zkomplikuje Západu jeho podporu džihádistickým skupinám, které by chtěly bojovat v ostatních částech země. Daeš a Al Kajda by mohly proto dát časem přednost přesunu do Libye a dalších zemí, kde by se mohly vyhnout bombardování ze strany americké koalice proti Islámskému státu a syrských sil podporovaných Ruskem a Íránem. Možná se tak už i děje, a pokud ano, musí to vítat všichni, kdo usilují o jednotnou, sekulární a nesektářskou Sýrii, jak razí nejen vídeňské komuniké, ale i nejlepší tradice Aleppa.“

Ve hře je tedy hodně, a i proto Bašár Asad využil aktuálního ruského „ponoru“ do oslav výročí konce druhé světové války a přirovnal boje kolem Aleppa ke Stalingradu. Vzkaz sice adresovaný primárně Rusku, ale zazněl v době, kdy „shodou okolností“ do Bejrútu za šéfem Hizballáhu, šajchem Nasralláhem, k „diskusi o regionálním vývoji“ zaletěl poradce íránského duchovního vůdce Alí Akbar Velájatí. Obě síly přímo i nepřímo stojí na straně Damašku a jejich oddíly bojují i v Aleppu.

Zmínku o Stalingradu zaregistrovali i v USA. Mluvčí ministerstva zahraničí vyzval Rusko, aby „neodkladně reagovalo na toto zcela nepřijatelné prohlášení“, neboť je to „jasná Asadova snaha prosazovat svou vlastní agendu“, a je proto na Rusku, aby „režim dodržoval zastavení nepřátelských akcí“. Čili, podle USA syrská armáda v syrském Aleppu zvítězit nesmí.

A Rusko zareagovalo. Vladimir Putin prostřednictvím telekonference pozdravil hudebníky Mariinského státního akademického symfonického orchestru, kteří zahráli koncert v nedávno osvobozené syrské Palmýře. Analogie s leningradskou premiérou Šostakovičovy 7. symfonie ze srpna 1942 a celou tehdejší symbolickou silou se přímo nabízí

 

Tereza  Spencerová

nlin

Článok vložil: Dalimil Kronika
Pridané: 9.5.2016 10:17



Pridať diskusný príspevok


Zatiaľ k článku nebol pridaný žiaden diskusný príspevok

peterbulik blog