Najnovšie články

Jakl: Babiš a Milion chvilek?

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 14:12
blog: Zaujalo ma

Chmelár: Kedy si prestaneme klamať...

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 13:59
blog: Zaujalo ma

“Ak on nie je agent CIA, tak potom nikto.

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 13:52
populivox: čo píšu iní

Výměna evropského obyvatelstva...

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 13:23
populivox: čo píšu iní

Ještě ke Dni D po 75 letech

Peter Bulik, Mgr. | 17.6.2019 13:19
populivox: čo si o tom myslím

Archív

Spriatelené weby

László Sólyoma není prezidentem Uherska

politika

Způsob informování o konfliktních situacích ve vztazích mezi Maďarskem a Slovenskem dává za pravdu Petru Hájkovi a hlavnímu sdělení jeho knihy Smrt ve středu. Nevěřte všemu, co píší nebo vysílají média, sděluje Hájek radu konzumentům „informací". Nové příklady manipulací by potom určitě našel pro případné další vydání knihy Tyranie medií, popisující spojení medií, moci a komunikace, také Ignacio Ramonet. Je všechno tak jednoznačné, že na vině jsou Slováci a zejména vláda premiéra Roberta Fica?

Ale samozřejmě, že tomu tak je. Tedy na stránkách sdělovacích prostředků, dokonce i některých slovenských, která ovšem jsou v rukou zejména zahraničních vlastníků. Jistě není bez zajímavosti, že rodina jednoho z nich poblahopřála Adolfu Hitlerovi k uzavření Mnichovské dohody. Nedivme se tedy, na které straně takové noviny jsou. Stávají se z nich plátky s maďarskou propagandou na Slovensku. Víme přece, kdo a kdy byl čí spojencem. 

 

Nedivme se ani tomu, že potom tyto sdělovací prostředky rády citují "politologa" Grigorije Mesežnikova, který se vždy ochotně zapojí do protificovských a protislovenských manipulací. Nezklamal ani v souvislosti se zabráněním další provokativní cesty maďarského prezidenta Lászlóa Sólyoma na Slovensko, tentokráte 21. srpna, ve výroční den, kdy také maďarská vojska okupovala Československo. Mesežnikov tradičně viní slovenskou vládu ze všech hříchů, také nyní tvrdí, že to byla ona, která se „dopustila hrubé chyby" a opět hraje „maďarskou kartou". Tvrdit to může ovšem jen ten, kdo není smířen se Slovenskem a jeho státní existencí. Fakta totiž hovoří o něčem jiném.

 

Cesta Sólyoma do Komárna byla provokační

 

Kdo totiž viděl pochod maďarské hlavy státu středem mostu spojujícího v Komárně maďarský a slovenský břeh Dunaje, bylo mu dosti jasné, že Maďarsko už obratně pracuje na propagandistické protislovenské kampani. Budapešť v té době již dobře věděla o odmítavém postoji nejvyšších představitelů Slovenska k účasti L. Sólyoma na odhalení sochy uherského krále Štěpána v Komárně. Přesto si maďarský prezident nechal toto faktum sdělit uprostřed mostu před zraky novinářů, fotografů a televizních štábů. Jistě zajímavá situace pro novinářskou zkratku, zvláště tehdy, kdy se dá předpokládat, že dalšími podrobnostmi a fakty nebude čtenář nebo divák zatěžován. Dlužno ovšem přiznat, že Budapešť umí v mediální době propagandu pro zahraničí dělat, že stokrát opakovaná lež se stává „pravdou" a její sousedé, v tomto případě Slovensko, jsou často jen v defenzivě.

 

Koho ve světě bude zajímat skutečnost, že pořadatelé na odhalení sochy nepozvali - na rozdíl od maďarského prezidenta - slovenské státní představitele. Komárenský primátor Tibor Bastrnák, mimochodem jeden ze zakladatelů nedávno vzniklé strany Most-Híd, jež má být nástrojem i symbolem spolupráce a porozumění Slováků a Maďarů, udělal z akce čistě maďarskou záležitost. A co třeba skutečnost, že komárenské zastupitelstvo zakázalo instalování sochy Cyrila a Metoděje? Ta nyní stojí jen na balkóně Matice slovenské ... a na náměstí uherský král. Málokdo bude při posouzení souvislostí pochybovat, že se tady odehrávala provokace, včetně účasti maďarského prezidenta. Jakoby někdo chtěl říct, že Komárno není slovenské.

 

Nedělejme si však nějaké iluze, že by Komárno na levém břehu Dunaje Maďaři za slovenské považovali. Stačí si připomenout místopředsedu Strany maďarské koalice Miklóse Duraye, který v maďarské přidunajské obci Neszmély vítal rozšíření schenghenského prostoru voláním, že to „napomůže tomu, co jsme si dosud představovali, co jsme si přáli." Dunaj už podle Duraye nebude hraniční řekou a tato změna napomůže tomu, aby se "naplnily maďarské sny" .  "Ať je Dunaj náš!" - zvolá Duray a ani  nehovoří o Slovensku, pro něj je to Felvidék, Horní země Uher. A v Maďarsku samotném? Jakou pozornost vzbudily transparenty s nápisem „Slováci, zůstanete navždy našimi otroky" na maďarských stadionech při fotbalových zápasech? Samozřejmě, že žádnou.

 

Horthy není minulost, v Budapešti má následovníky

 

Stejně jako za admirála Horthyho totiž žije v Budapešti koncepce, že Maďarsko a Uhry jedno jest. A Uhry se rozkládaly - kromě samotného Maďarska - na území Slovenska, rakouské spolkové země Burgenland, ukrajinské Zakarpatské oblasti, chorvatské Slavonie, Baranji a Mezimuřské župy, Rumunska a také na částech rakouské spolkové země Dolní Rakousy, slovinské oblasti Zámuří, srbské Vojvodiny a části Polska. To všechno je těch 64 žup, které chce pod vládu Budapešti vrátit v Maďarsku legálně působící hnutí, které si těch 64 žup dalo i do názvu.

 

Nejde ovšem jen o nějaké okrajové extrémisty. Vždyť revizionistická strana Jobbik, se kterou je přímo provázána paramilitární Maďarská garda, získala v evropských volbách 15 procent hlasů a tři poslance. „Uherská agenda" však není v různé míře cizí ani „etablovaným" stranám, které se v boji za mocenskou pozicí pokoušejí extrémní voliče přejmout. Je to konečně asi to jediné, na čem se politici v zemi na pokraji hospodářské katastrofy shodnou. O něčem svědčí, že kritika Trianonské smlouvy je asi tak to jediné, na čem by se mohly politické strany shodnout. Konečně i L. Sólyoma se potom někdy tváří a i chová jako prezident Uherska a všech Maďarů.

 

Spanilé „uherské" cesty prezidenta Sólyoma se netýkají však jen Slovenska a slovenský zákaz vstupu nebyl ojedinělý. Vždyť podobně nebyl vpuštěn do Srbska a Rumunsko zakázalo jeho letadlu vstup do rumunského vzdušného prostoru. S ohledem na mnohé kroky Budapešti se není co divit obavám sousedů, zejména Slovenska, Rumunska nebo Srbska. Nedávný požadavek Maďarska, vznesený do Bukurešti, aby Rumunsko změnilo územně-správní uspořádání či uznalo maďarštinu jako druhý státní jazyk, by znamenalo de facto autonomii oblastí obydlených maďarskou menšinou. Srbové jsou si zase vědomi zkušenosti s Kosovem a také ví, že 19. bodem v plánu na rozbití Jugoslávie a Srbska má být oddělení Vojvodiny.

 

Nejde jen o Komárno, ale i Trianon a Benešovy dekrety

 

Maďarsko se sice pokusilo přenést spor o „komárenskou cestu" L. Sólyoma na půdu Evropské unie, ale bylo zatím švédským předsednictvím odmítnuto, neboť jde o záležitost bilaterální a unie nemá předpis, který by podobnou situaci upravoval. Neznamená to ovšem, že maďarští poslanci v Evropském parlamentu, ale také někteří slovenští poslanci maďarské národnosti, jak již signalizovala Edit Bauer z SMK, problém na parlamentní půdě neotevřou. Otázkou ovšem je, co vlastně chtějí řešit, platí-li, že Komárno není součástí Maďarské republiky, což snad ví či si zjistí i v Bruselu. Boj o pravdu ve vztazích mezi Maďarskem a Slovenskem, které Budapešť zřejmě považuje za slabý článek v řetězci svých zájmů, bude ovšem zjevně obtížný.

 

V takové situaci by měl jasný hlas zaznít i z Prahy. Dlužno podotknout, že ústy předsedy vlády Jana Fischera při jeho návštěvě zazněl. Po návštěvě Kosova, jediné země v Evropě, která je dnes „čistá od Židů", a podávání si ruky s Hasimem Thacim, který je jako představitel UCK za tuto etnickou čistku spoluodpovědný, je to ovšem další Fischerův trapný a nebezpečný politický úlet. „Česká vláda do toho problému nebude vstupovat a nějak ho hodnotit, natož pak arbitrovat. ... Je to problém, který je mezi dvěma vyspělými demokraciemi ve středu Evropy," pravil toho času český premiér, možná si ovšem takovými slovy už chystající cestu do Bruselu. Asi máme v čele vlády dobrého statistika, ale pokud jde o mezinárodní vztahy? A české zájmy? 

 

On totiž  maďarský prezident při své předchozí „soukromé" návštěvě Komárna v říjnu 2007 opakovaně kritizoval dekrety prezidenta Beneše a usnesení slovenského parlamentu o jejich nedotknutelnosti. Není ani trochu uspokojující, že o rok dříve Česku tvrdil, že tyto dekrety nejsou žádným problémem ve vztazích mezi Maďarskem a Českem. Co by se však asi tak stalo, kdyby Slovensko v této otázce podlehlo maďarskému tlaku a co by následovalo z Německa proti České republice? A je tu ještě jedna věc, která se týká v Maďarsku zpochybňované Trianonské mírové smlouvy. Tu totiž podepsal za tehdejší Československo dr. Edvard Beneš. Zase je třeba jednou opakovat, že v Bratislavě se bojuje i o Prahu.

 

Král Štěpán před staletími podmaňoval sousedy do uherského svazku a pod jeho praporem probíhala maďarizace Slováků. Vzhledem k tomu, že pokus maďarského prezidenta Lászlóa Sólyoma o návštěvu Komárna byl jen částí dlouhodobé strategie protislovenských provokací Budapešti, nebylo by se co divit mnohem ostřejším slovenským reakcím. Naopak je zřejmé, že chybou je slovenská umírněná reakce například na politiku Budapešti vůči slovenské menšině, zřejmě vedená snahou o klidné sousedské vztahy. Takovouto politiku si Budapešť ovšem asi vykládá jako slabost.  Zatím alespoň Robert Fico vzkázal „Ať se teď nikdo netváří, že Štěpán je nějaký slovenský král. My máme svého Svatopluka a ne Štěpána!".

 

 

 

 

Napsal (ntv)    

 

 

Článok vložil: Dalimil Kronika
Pridané: 6.10.2009 09:35



Pridať diskusný príspevok


Zatiaľ k článku nebol pridaný žiaden diskusný príspevok

peterbulik blog