Najnovšie články

Atapana:Přírodu nepřetvářejme,jen se o ni starejme

Peter Bulik, Mgr. | 15.8.2018 15:46
populivox: čo píšu iní

Keď prekážajú iba niektorí...

Dalimil Kronika | 25.7.2018 14:34
populivox: čo píšu iní

Svoboda slova v ohrožení

Dalimil Kronika | 24.7.2018 17:34
populivox: čo píšu iní

Stanovisko Petra Marčeka k ceste na Krym

Dalimil Kronika | 24.7.2018 17:20
populivox: čo si o tom myslím

Z tohto sa vám zatočí hlava...

Dalimil Kronika | 24.7.2018 16:47
populivox: čo píšu iní

Archív

Spriatelené weby

Mají naši politici, ale i ti v EU vůbec svědomí ?

čo si o tom myslím

„ Není náhoda, že vlády po celém světě chtějí vzdělávat děti. Státní vzdělávání má být důkazem státního dobra a zájmu o náš blahobyt. Skutečné vysvětlení je lichotivé. Pokud může státní propaganda zapustit kořeny když děti vyrůstají, tyto děti se nestanou pro státní aparát hrozbou. Sami se spoutávají do okovů!“ – Lew Rockwell.

Pokud nevíte, je řeč o dětech, našich potomcích a jejich budoucnosti.

Zlomek, snad jen tisíc politických exponentů v EU, v poměru počtu lidí , řekněme několika stovek milionů ve státech v Evropě, se snaží eskalovat napětí nejen na Ukrajině, ale hlavně vůči Rusku. Některé vypatlané hlavy těchto mudrců usilují o zvýšení, zpřísnění sankcí vůči Rusku, protože ty předchozí sankce více poškozují nebo budou poškozovat státy v EU víc, než Rusko, jiné vypatlané hlavy s militantními sklony, hlavně ti s těmi zahnutými zobáky-jestřábi z NATO, volají po vyzbrojení Ukrajiny a posílení pozic NATO rozmístěním jejich základen co nejblíže k hranicím Ruska.

Z pohledu o eskalaci a další uplatňování sankcí proti Rusku sice nejsou až tak tragické, ale ve své podstatě jsou jednak naprosto scestné a postrádají ekonomickou racionalitu, byť původní záměr byl, že právě ekonomický dopad by měl dostat Rusko a Putina na kolena. Nic takového se však nestalo, proto jsou zatím důsledky sankcí asi na takové úrovni, že střechou sice zatéká, ale pořád plní svou funkci. Větší dopad než na Rusko se snad mohou projevovat u členských států EU, které navíc v proti opatření ze strany Ruska zaznamenávají větší negativní ekonomické důsledky, než se očekávalo. A to při tom jsou státy, které by měly mít ze sankcí nějaký prospěch. Zmíněné vypatlané hlavy představitelů členských států EU se těmito skutečnostmi však nezabývají, ale naopak, požadují, na tlak administrativy USA, zvýšit počet a hlavně validitu těchto opatření, čímž by chtěli (zoufalci) donutit Putina dostat do kouta. Šílené a nereálné představy, ale co by tito „prý“ zástupci nás občanů v EU pro naši bezpečnost a blahobyt neudělali! Vždyť jim ani o nic jiného nejde!

Druhý problém, avšak mnohem závažnější, je volání po vyzbrojování Ukrajiny, po jejím začlenění do EU a do struktur NATO. Při vědomí existence jistých nezvratných a neměnných podmínek pro členství v obou orgánech se nechávají slyšet lidé, kteří jsou schopni tyto podmínky obejít za cenu, že dostanou Ukrajinu tam, kam si to přejí USA. Prostě Američané řeknou a politici z EU se mohou pos…t, jen aby jim vyhověli a udělali po vůli. Jak se nechal slyšet jistý americký spisovatel a publicista Ben Judah, je velký tlak a úsilí na to, aby byla Ukrajina natolik vyzbrojena, aby mohla válčit s Ruskem, i kdyby do toho měla být zatažena celá Evropa. Jakkoliv se zdají tato slova úchylná a nepravděpodobná, jejich realizaci, s ohledem na dosavadní vývoj událostí na Ukrajině a ostatní s tím související, nelze vyloučit, protože USA jsou schopny skrze vypatlané mozky, přizdisráče a řiťolezce do tlustých zádelí amerických chlebodárců, realizovat. A potom? No právě, co potom?

Je jasné, že taková válka by se neodehrávala pouze a jenom na teritoriu Ukrajiny a západního části RF, ale nutně by se přenesla do celé Evropy, protože členské státy NATO by k bojovým událostem jistě nezůstaly nečinné. Jinými slovy, vstoupily by aktivně do války, čímž by se z Ukrajinsko-Ruské války stala válka nejen evropská, ale světová a také poslední. Protože je naprosto jisté, že by do bojů byly nasazeny jaderné zbraně, což by znamenalo konec civilizace v Evropě a pokud si USA myslí, že jich by se to netýkalo, strašně se mýlí. Dnes usilují o ovládnutí Evropy a pro získání potenciálních nerostných, energetických, ekonomických a jiných zdrojů, které se v Evropských státech nacházejí. K čemu jim ale bude Evropa, která bude zničena jadernými zbraněmi? Nejspíš k ničemu a také nejspíše o takovém konci ani neuvažují, i když může nastat. Pravděpodobnější verzi lze spatřovat v úsilí o vyzbrojení Ukrajiny a posílení pozic NATO ve východní Evropě, což by byl ve svých důsledcích efekt v zisku pro zbrojařské firmy, které právě proto mají eminentní zájem na eskalaci napětí kolem Ukrajiny, tlačí na americkou administrativu a ta na Evropu, aby ve svých důsledcích nakonec dosáhly svého, udat zbraně a tak na tom vydělat. Na tom totiž vydělávají nejen tyto firmy, ale i všichni ti, kteří na eskalaci událostí na Ukrajině a Rusku a snaze vyzbrojit Ukrajinu participují. A to už jim přece stojí za to!

A nyní to podstatné. Veškeré zmíněné úsilí „vypatlaných hlav“ europoslanců, event. představitelů vlád členských zemí, je motivováno loajalitou k pozicím, které zaujímají vedoucí představitelé EU spolu s představiteli ekonomicky nejsilnějších států – SRN, Francie, Anglie, ale také Švédska a dalších. Ti zase respektují a prosazují, bůh ví proč tak poníženě a podlézavě, politiku USA (i když určité poznatky, proč tomu tak je jsou známy). Obecně se má za to, že tito lidé jsou (či by měli být) zástupci občanů jednotlivých států, které jsou členy EU. Že tomu tak není, dokazuje už sama realita výkonu a činnosti politiků na „domácím hřišti“, kde si politici dělají co chtějí a především ve svém osobním, resp. stranickém zájmu. Stranický zájem je pak povýšen na politiku vlády a její participace na spolupráci s EU. Nu a protože jak víme představitelé, resp. vedení EU má politiku takovou jakou má, tj. zaměřenou na ponížený respekt tendencí americké administrativy v čele s Obamou, je tato práce pro občany de facto nijaká, bezvýznamná a co hůře – neprospěšná a škodlivá. Ohledy na občany nemají v popisu práce a tak se více orientují a plní zadání EU, bez ohledu na dopady a důsledky na občany.

Zahraniční politika Ministerstva zahraničních věcí a jeho šéfa Zaorálka (ČSSD), je vyloženě až provokativně prozápadní. O něco zdrženlivější a obezřetnější je premiér B. Sobotka, ale ani ten v podstatě čí zásadně neodmítá politické tendence EU, na které je ČR čím dál více závislejší. Připočteme-li k tomu hlasy a rétoriku zástupců pravicových politických stran, např. Schwarzenberga, Laudáta, Polčáka, Štětiny, Fialy, Zdechovského, Vondry, Němcové, Černochové, Bělobrádka, Bursíka, Šiklové, zblblých umělců Navrátila, Menzela, Marhoula, Filipovské a dalších, o jisté skupině novinářů Hvížďaly, Šafra, Zieglera ani nemluvě, pak můžeme s jistotou tvrdit, že o nějakých lepších časech, světlé budoucnosti pro naše potomky, tj. děti, vnuky a vnoučata si už snad jen můžeme nechat zdát . Bude proto dobré jim už dnes, s předstihem, vykládat pohádky tom, jak to tady za komunistů stálo všechno za ho…., ale žili jsme v míru a bez obavy z války.

My starší a staří máme už život za sebou. Pravda, nikomu se nechce umírat, tím méně pro cizí zájmy nějakých politických zaprodanců, ale jsou tady naši potomci. Jaké je svědomí těch, kteří jim připravují takovou budoucnost? Našim potomkům houby záleží na nějakých dnešních cílech a snahách amerických intrikánů, kteří baží po penězích a majetcích. Oni si zcela jistě představují svůj život a budoucnost jako provoněnou louky s květinami, přírodou plnou barev, motýlů, ptáků, život v klidu a míru. To jim ovšem dnešní a současná politická garnitura neslibuje.

Až naši potomci vyrostou, což se také nemusí stát, gauneři, kteří jim připravují život v bunkrech, s bombami a troskami domů za zády, ti tady už nejspíše nebudou. Budou-li, pak se budou někde tetelit strachy, aby nepřišli o to, co jim ještě válka nevzala či nezničila. A možná že to budou zrovna jejich děti, vnuci. Že děti budou plakat, budou nešťastné, zmrzačené nebo zabité, na tom jim dnes vůbec, ale vůbec nezáleží! Takové máme politiky, které jsme si zvolili. Mezi prostým lidem se jim říká (s prominutím) „zkurvysyni“! Co horší, můžeme si za to z velké části sami, ale otázka je, jsou mezi námi lepší, než tito? Jistě že jsou, ale protože ti myslí úplně, ale úplně jinak než ti, o kterých je řeč, tak se jim možnost řídit naše osudy, právě díky těmto a podobným „takysynům“ nedostává. Taková je realita dnešních dnů.

 

 

Jiří Baťa

blog autora

 

Článok vložil: Dalimil Kronika
Pridané: 3.9.2014 17:13



Pridať diskusný príspevok


Zatiaľ k článku nebol pridaný žiaden diskusný príspevok

peterbulik blog